Den Země: Proč jsou včely opravdu důležité

22. dubna slavíme Den Země a v médiích se objeví obvyklá záplava hlášek typu: „Bez včel zemřeme za čtyři roky", „Zachraňte včely, postavte si úl", „Einstein varoval". Většina z toho je nepravdivá nebo přinejmenším zavádějící. Pravda o tom, proč na včelách opravdu záleží, je ale ještě zajímavější. A jako včelařům se nám ji vyplatí znát, abychom pomáhali tam, kde to dává smysl.

Tento článek není o tom, abychom včely shazovali. Naopak. Když pochopíme, jak ekosystém doopravdy funguje, můžeme z Dne Země udělat něco víc než jen sdílení obrázku včel na Instagramu. Pojďme si srovnat, co se o včelách říká, co o nich víme a co by si zasloužilo víc pozornosti.

Vymře lidstvo, když zmizí včely? Stručná odpověď: ne

Začněme nepříjemnou pravdou. Hlavní obiloviny, které živí svět – pšenice, rýže, kukuřice, ječmen, žito – jsou větrosnubné. Opylovače k reprodukci nepotřebují. Stejně tak brambory, sója (samosprašná) nebo cukrová třtina. Podle Kleinovy studie publikované v Proceedings of the Royal Society B z roku 2007 sice opylovači přispívají k 75 % světových plodin, ale objemově jde jen o zhruba 35 % naší potravy.

Přeložme si to: kdyby ze dne na den zmizeli všichni opylovači, lidstvo by nevymřelo. Ztratili bychom ovoce, většinu zeleniny, ořechy, kávu, kakao, řepku, slunečnici, koření – a s tím obrovskou část pestrosti i vitaminů ve stravě. Byla by to potravinová a zdravotní katastrofa, ne ale apokalypsa, kterou popisují plakáty. Tahle pravda je důležitá, protože dramatizace často vede k tomu, že lidé pomáhají špatně, nebo nepomáhají vůbec, když pak zjistí, že realita není tak hrozná.

To podstatné se ale skrývá jinde. Jeremy Ollerton se spolupracovníky v Oikos z roku 2011 spočítal, že 87,5 % všech kvetoucích rostlin na světě závisí v nějaké míře na opylovačích. Tady už nejde jen o to, co máme na talíři. Jde o celý ekosystém: keře, stromy, byliny, luční porosty, na kterých závisí ptáci, savci, hmyz a v důsledku všechno ostatní. Kdyby skutečně zmizeli opylovači, kolaps by neproběhl v supermarketu, ale v krajině okolo nás.

Co medonosná včela skutečně opyluje – a co ne

Tady přichází druhý důležitý zlom. Když lidé řeknou „včela", myslí si Apis mellifera, tedy medonosnou včelu v úlu. Jenže ta je z hlediska globálního opylení jen jedním hráčem – a u některých plodin dokonce ani ne tím nejlepším.

Garibaldi a kolektiv publikovali v roce 2013 v Science rozsáhlou meta-analýzu z 41 zemědělských systémů a došli k překvapivému závěru: divocí opylovači zvyšují úspěšnost nasazování plodů u plodin nezávisle na přítomnosti medonosných včel. Pro jablka, hrušky, dýně, jahody nebo borůvky jsou samotářské včely a čmeláci často efektivnější než včely v úlech. U rajčat dokáže opylit květ jen čmelák – jeho vibrační opylení („buzz pollination") medonosná včela nezvládá.

Medonosná včela je nedocenitelná v jednom konkrétním režimu: hromadná, koordinovaná snůška na monokulturách (řepka, slunečnice, ovocné sady). Tam, kde potřebujete během pár dní opylit hektary kvetoucích stromů, je úl s 50 000 dělnic ekonomicky bez konkurence. Ale v menším měřítku, ve volné krajině, na zahradách, v lesních ekosystémech, jsou divocí opylovači rovnocenní nebo lepší.

Skutečně ohrožené nejsou medonosné včely – ale samotářky a čmeláci

Tohle je nejčastější nepochopení. Medonosná včela není ohrožený druh. Naopak. Podle dat FAO počet úlů ve světě za posledních 60 let stabilně roste – zhruba o 65 %. V Česku máme přes 700 000 evidovaných včelstev a počet včelařů dlouhodobě přibývá. Z hlediska ochrany druhů je Apis mellifera v podobné situaci jako kráva: hospodářské zvíře, které se nikam neztrácí, protože ho lidé chovají.

Skutečně ohrožené jsou divoké druhy. Goulson, Nicholls, Botías a Rotheray ve studii v Science z roku 2015 ukázali, že úbytek divokých opylovačů je způsoben kombinací parazitů, pesticidů a hlavně ztráty květnatých biotopů. V Evropě ubylo přes 75 % biomasy létajícího hmyzu za posledních 27 let podle slavné Hallmannovy studie z roku 2017 (PLOS ONE) – a divocí opylovači jsou součástí té statistiky.

A teď přichází nepříjemný paradox: masové držení medonosných včel může divokým opylovačům škodit. Konkurence o nektar a pyl, šíření patogenů z úlů do volné přírody, hospodářská včela vytlačuje samotářky z atraktivních zdrojů. Studie Henryho a Rodeta z roku 2018 v Scientific Reports ukázala přímý negativní dopad vysoké hustoty úlů na divoké opylovače v rezervacích. Takže když někomu řekneme „zachraňte včely, kupte si úl", v některých kontextech vlastně doporučujeme opak.

Proč i tak na medonosných včelách záleží

Tohle všechno neznamená, že medonosné včely nejsou důležité. Jsou. Jen jinak, než se píše na plakátech.

Za prvé, jsou ekonomicky nepostradatelné pro zemědělství. Bez nich by sady, řepkové lány a část zeleninové produkce neexistovala v dnešní podobě. Za druhé, jsou to biologické indikátory – když včelstva začnou kolabovat, je to varování o stavu krajiny, pesticidech, klimatu. Včelař, který pečlivě sleduje svoje včelstva, je v podstatě člověk s detektorem ekosystému na zahradě.

A za třetí – a tady je něco, co se málo zmiňuje – včelaři jsou často první, kdo si všimne změn v krajině. Když mizí lipová snůška, když řepka kvete o tři týdny dřív než před deseti lety, když se objevují nové nemoci, jsou to právě záznamy z včelnic, které tvoří jednu z nejdelších a nejhustších kontinuálních datových řad o stavu hmyzí krajiny v Evropě.

Co opravdu pomáhá (a co je jen marketing)

Když se chcete v Den Země zachovat smysluplně, tady je to, co podle vědy opravdu funguje – seřazeno od nejúčinnějšího:

1. Nesekat trávník každý týden. Jediný neposečený pruh kvetoucích pampelišek, jetele a hluchavek nakrmí víc opylovačů než hektar „okrasné" anglické trávy. Tohle je úplně zdarma a má okamžitý efekt.
2. Vysadit rostliny kvetoucí v různých obdobích. Krize pro opylovače je často v červenci a srpnu, kdy řepka i lípa odkvetly. Levandule, šanta, mateřídouška, slunečnice, pohanka – cokoliv, co kvete v období hluchého místa.
3. Hmyzí hotely a holé plochy půdy. 70 % samotářských včel hnízdí v zemi, ne v dřevěných „hotelech". Holý kousek hlíny na zahradě udělá víc než dvacet hotelů z hobbymarketu.
4. Nepoužívat insekticidy ve dne, kdy létají včely. Pokud opravdu musíte, postřikovat za soumraku, mimo kvetoucí porost.
5. Podporovat lokální včelaře nákupem medu. Drobní včelaři často zároveň pečují o krajinu, kvetoucí pásy a ovocné sady.

A co naopak není to nejdůležitější, ačkoliv to tak vypadá: kupovat si úl jen kvůli „záchraně přírody". Pokud chcete včelařit, dělejte to proto, že vás zajímá biologie, řemeslo a med. Ne proto, že tím zachraňujete planetu – ta vám za to nepoděkuje, divoké včely zvlášť.

Role včelaře v Den Země

Pokud už včely chováme, nejlepší věc, kterou pro Den Země můžeme udělat, je být pečlivým, ohleduplným a poučeným včelařem. To znamená:

• Důsledně řešit varroázu a nešířit ji do krajiny – slabá nebo nemocná včelstva jsou rizikem pro divoké opylovače v okolí.
• Nepřetěžovat krajinu úly. Jeden kočovník s dvěma sty včelstvy v malé rezervaci může lokálně vytlačit divoké druhy.
• Sledovat, co se v okolí děje. Pylové analýzy, kvetoucí pásy, změny v termínech snůšky – to všechno jsou data, která mají hodnotu.
• Vést záznamy. Jak píšeme často – data ze sezóny jsou nejcennější věc, kterou si jako včelaři odnášíme. A nejen pro vlastní včelnici.

Aplikace Beentry je v tomhle pomocník, který si jednoduše a opakovaně poznamená všechny potřebné věci u úlu – sílu, zdraví, snůšku, hmotnost, varroázu. Z toho roste jak vaše vlastní zkušenost, tak širší obraz o stavu české včelařské krajiny. Pokud vás zajímá rozšíření nemocí v regionu, podívejte se na mapu nemocí – uvidíte v reálném čase, co se děje ve vaší oblasti.

Den Země není o panice, ale o pozornosti

Pokud z tohoto článku máte odnést jednu věc: včely opravdu jsou důležité, ale úplně jinak, než se píše na plakátech. Medonosná včela je hospodářská a dobře se má. Skutečně potřebují pomoc divoké včely, čmeláci, motýli a další opylovače, kteří drží pohromadě 87,5 % kvetoucích rostlin na planetě. A nejlepší pomoc, kterou jim můžeme dát, není kupovat si úl – je to nesekat trávník, sázet kvetoucí rostliny v různých obdobích a respektovat, že krajina má vlastní rovnováhu.

Pro ty z nás, kdo včely chovají, je Den Země hezká příležitost zamyslet se, jestli to děláme zodpovědně. Pokud ano – díky vám za to. Pokud chcete začít sledovat svoje včelstva pečlivěji, vyzkoušejte Beentry zdarma nebo si stáhněte aplikaci v App Store či na Google Play. Z dobrých záznamů totiž neroste jen lepší včelaření, ale i lepší pochopení toho, co se v naší krajině opravdu děje.

Zdroje a literatura

1. Klein, Alexandra-Maria; Vaissière, Bernard E.; Cane, James H.; Steffan-Dewenter, Ingolf; Cunningham, Saul A.; Kremen, Claire; Tscharntke, Teja — Importance of pollinators in changing landscapes for world crops, Proceedings of the Royal Society B, 2007. odkaz
2. Ollerton, Jeff; Winfree, Rachael; Tarrant, Sam — How many flowering plants are pollinated by animals?, Oikos, 2011. odkaz
3. Garibaldi, Lucas A. a kol. — Wild Pollinators Enhance Fruit Set of Crops Regardless of Honey Bee Abundance, Science, 2013. odkaz
4. Goulson, Dave; Nicholls, Elizabeth; Botías, Cristina; Rotheray, Ellen L. — Bee declines driven by combined stress from parasites, pesticides, and lack of flowers, Science, 2015. odkaz
5. Hallmann, Caspar A. a kol. — More than 75 percent decline over 27 years in total flying insect biomass in protected areas, PLOS ONE, 2017. odkaz
6. Henry, Mickaël; Rodet, Guy — Controlling the impact of the managed honeybee on wild bees in protected areas, Scientific Reports, 2018. odkaz
7. Aizen, Marcelo A.; Harder, Lawrence D. — The global stock of domesticated honey bees is growing slower than agricultural demand for pollination, Current Biology, 2009. odkaz
8. IPBES — Assessment Report on Pollinators, Pollination and Food Production, Intergovernmental Science-Policy Platform on Biodiversity and Ecosystem Services, 2016. odkaz