Když se řekne včela, většina lidí si představí Apis mellifera a bodnutí, kterému je lepší se vyhnout. V tropech ale žije celá skupina včel, které nemají funkční žihadlo a přitom shromažďují med. Jmenují se bezžihadlové včely a jejich chov má v Brazílii vlastní jméno: meliponicultura.
Pro včelaře zvyklého na Apis mellifera jde o odlišný způsob chovu. V Brazílii navíc navazuje na tradici, místní ekonomiku i ochranu původních opylovačů.
Co je meliponicultura
Meliponicultura je chov bezžihadlových včel z tribu Meliponini. Nejde o jeden druh, ale o stovky druhů rozšířených hlavně v tropické Americe. Domorodé národy je chovaly dávno před příchodem Evropanů a med i vosk z nich patřily k důležitým surovinám. Tahle tradice nikdy nezanikla a v posledních desetiletích zažívá velký návrat, od venkovských meliponárií až po chovy na střechách velkoměst.
Proč zrovna Brazílie
Bezžihadlové včely jsou původní druhy brazilské přírody a jsou dlouhodobě přizpůsobené místním rostlinám. Podílejí se na opylení velké části původní flóry, u některých plodin dokonce účinněji než zavlečená Apis mellifera. K tomu se pojí kulturní rozměr a rostoucí poptávka po jejich medu. Právě proto je meliponicultura v Brazílii svébytný obor s vlastním zázemím, pravidly i trhem.
Nejznámější druhy
Každý region má své oblíbené druhy. Volba se řídí hlavně tím, co je ve vaší oblasti původní.
Tetragonisca angustula
Melipona quadrifasciata
Melipona scutellaris
Melipona subnitida
| Lidový název | Vědecký název | Čím je typický |
|---|---|---|
| Jataí | Tetragonisca angustula | Malá, klidná, oblíbená ve městech, jemný med. |
| Uruçu (uruçu-nordestina) | Melipona scutellaris | Větší druh, ceněný producent medu. |
| Mandaçaia | Melipona quadrifasciata | Ceněná pro med i pro opylení. |
| Jandaíra | Melipona subnitida | Typická pro severovýchod a caatingu. |
Jak se liší od chovu Apis mellifera
Rozdílů je víc než jen chybějící žihadlo. Bezžihadlové včely staví hnízdo jinak: plodová část tvoří vodorovné disky nebo plásty, zatímco med a pyl ukládají do samostatných hrnečků z cerumenu, směsi vosku a pryskyřice. Chovají se v racionálních dřevěných úlcích, které usnadňují prohlídky i dělení. Kolonie se rozmnožují postupným zakládáním dceřiného hnízda, které je zpočátku napojené na mateřskou kolonii, ne rychlým odletem roje jako u Apis mellifera.
Největší praktický rozdíl je ale bezpečnost. U klidných, běžně chovaných druhů se meliponário snadno provozuje i na malé zahradě nebo ve městě, protože včely nemají funkční žihadlo. Druh a umístění je ale potřeba volit podle místních podmínek.
Med, který se počítá po lžičkách
Kdo čeká výnosy jako od Apis, bude překvapený. Bezžihadlové včely produkují mnohem méně medu, zato velmi ceněného. Má výraznější chuť, jiné složení a často se prodává jako prémiová specialita. Právě kombinace malých objemů a vysoké ceny dělá z meliponicultury zajímavé podnikání, kde se vyplatí přesně vědět, který úl kolik dal.
Pravidla a ochrana přírody
Chov bezžihadlových včel je v Brazílii právně upravený. Současný federální rámec vychází z rezoluce CONAMA č. 496/2020, která nahradila starší rezoluci č. 346/2004. Klíčové pravidlo zůstává: chovejte druhy původní pro váš region a nepřevážejte je mimo jejich přirozený areál, jde o ochranu biodiverzity. U komerčních nebo větších meliponárií je navíc potřeba ověřit autorizaci u příslušného environmentálního orgánu a registraci v CTF/APP u IBAMA. Než začnete, ověřte si aktuální podmínky ve svém státě.
Jak si vést meliponário v Beentry
Meliponicultura se od běžného včelaření liší, ale i tady potřebujete přehled o tom, kde který úl stojí, v jakém je stavu a kolik dal medu. V Beentry si vedete jednotlivá stanoviště i úly, zapisujete prohlídky a dělení, sledujete výnosy a všechno máte přehledně na jednom místě, na mobilu i na webu. Ať máte tři úlky Jataí na dvoře, nebo desítky kolonií v komerčním meliponáriu, evidenci si přizpůsobíte svému chovu.
Veďte si meliponário chytře
Vyzkoušejte zdarma, na mobilu i na webu. Přehled o úlech, prohlídkách i výnosech na jednom místě.
App Store · Google Play · Vyzkoušet zdarma
Zdroje a odkazy
- Embrapa, Meliponicultura a criação de abelhas sem ferrão. embrapa.br
- CONAMA, Resolução nº 496/2020 (gestão e uso das abelhas-nativas-sem-ferrão). gov.br/mma
- IBAMA, Criadouros e uso da fauna silvestre nativa. gov.br/ibama